Obec Podbřezí

Vesnice roku 2006 Královéhradeckého kraje

Ocenění v celostátním kole:

Písmák roku 2006 a za pospolitost občanů obce

NOVÁ VERZE STRÁNEK

Téměř současně se stavbou tvrze na ostrohu nad Zlatým potokem byla pod protějším návrším (porostlým břízami, což jí dalo ojedinělý název v republice) založena osada Podbřezí. Na připomínku vzniku vsi a jejího odvozeného názvu, i k vyjádření životaschopnosti Obce Podbřezí, se stal ústředním motivem jejího znaku kmen břízy s kořeny. Dvě zlaté jehnědy na jeho olistěné koruně symbolizují její střediskové vsi – Podbřezí a Lhotu.  Počet zelených listů koruny udává počet osad příslušných k obci - Skalku, Přímy, Chábory, Studánku, Netřebu a Škutinu. Závislost šlechtických pánů statku Skalka na podbřezských poddaných připomíná umístění fragmentů z  jejich rodových znaků pod ochranné zastřešení březové koruny. Stříbrná ryba dokladuje zdejší zaniklé rybnikářství a plovoucí ryby užívali ve svém znaku rytíři Ostrovští. Ze znaku starodávného mladotovského rodu  byla použita červeň (jako základová barva znakového štítu) a černý broušený drahokam - obojí se svolením  barona Mladoty ze Solopysk. Prapor Obce Podbřezí je složen ze dvou vodorovných pruhů v národních barvách. Uprostřed bíločervené plochy praporu je umístěn vztyčený zelený březový list (vzájemný poměr šířky plochy praporu k jeho délce je  2 : 3). Znak a prapor Obce Podbřezí byl Poslaneckou sněmovnou schválen 20. 6. 2000 (návrhy vypracoval heraldik ing. Oulík). Slavnostní svěcení se konalo při sjezdu rodáků 12. 5. 2001 (s vystoupením školních dětí, svěcením opravených soch, mší na mobilním oltáři v nově upraveném sportovním areálu a se slavnostním průvodem upravenou vsí s doprovodem hudby).

Šlechtický statek Skalka a poddanská ves Podbřezí

Začátkem 14.stol. si páni z dosluhující tvrze Hrošky zbudovali na zdejším skalnatém ostrohu zátoky Zlatého potoka kamennou opevněnou tvrz s hospodářskými budovami, kterou nazvali  Skalka. K jejich volbě tohoto místa jistě přispěla protékající řeka (jako zdroj vody a ryb) i rovinatý terén hraničního hvozdu, který byl přeměnou na pole a luka předpokladem k polnímu hospodářství. Středověký poddanský systém je nutil, aby v zápětí založili pod protějším vrchem (s březovým lesíkem) poddanskou osadu. Tato návesní osada, s příznačným názvem Podbřezí, měla chalupy rozmístěny kolem prostorné návse s pozemky paprskovitě rozdělenými za každou z nich (vrchnost měla své pozemky za Zlatým potokem). První popis zdejšího osídlení uvádí k r.1542 krčmáře, Václava z lázně, mlynáře a sedm celoláníků. V cháborském podhradí uvádí čtyři chalupníky, ve Lhotě sedm a v podbřezských Mastech  mlynáře s chalupou pro podruha. K r.1598 to již bylo v Podbřezí 18, v Cháborách 5, ve Lhotě 10, v Mastech 6, a v nově vzniklé Netřebě 3 chalupy - všichni podléhali správou podbřezské rychtě a poddanstvím pánům statku. Až do začátku 15.stol. není známo zda byl nastupující vždy přímým potomkem předešlého majitele, není ani známo jak a proč přišla Skalka o samostatnost a stala se manstvím. Až r. 1597 ji Vilém Ostrovský vykoupil (odprodejem Spáleniště a Kamenice) a Skalka se stala opět svobodným statkem. Vilém krátce na to přestavěl starou tvrz v renesanční zámeček. Roku 1646 umírá Jiřík Ostrovský a statek přejímá jeho sestra Anna Kateřina, provdaná za Jana Mladotu (předčasný skon těchto manželů připomíná náhrobní deska na újezdeckém kostele). Roku 1670 došlo k rozdělení statku mezi jejich čtyři syny. Dědici samostatného dílu s rodovou tvrzí (Janu Jiřímu) se podařilo zachovat statek v životaschopné velikosti a koupí jej rozšířit. Jeho syn, Antonín Josef Mladota, se stal krajským hejtmanem a s manželkou, Barborou Františkou z Goltze, postavili r.1739 na místě tvrze nový barokní zámek s kaplí. Roku 1750 přejímá Skalku Jan Nepomuk Mladota, který zde postavil sochy, rozšířil prosperující běličskou manufakturu, zřídil triviální školu a zvelebil statek. Ne zcela dostavěný barokní zámek upravil do rokokové podoby, kterou dodnes připomíná terasa s altánkem, malba tajemné dívenky s psíkem vykukující z  okna nad schodištěm, orientální malba modrého pokoje i rokoková kazatelna v kapli. Zásluhou Mladotů se na více jak dvě století nedílnou součástí Podbřezí stala početná komunita Židovské obce (se synagogou a hřbitovem) a jejich zásluhou se zdejší lid zaměstnával domácím tkalcováním a na bělidle (do jeho zrušení r.1895). Roku 1800 prodal Vojtěch Mladota skalecký statek k opočenskému panství. Pozemkovou reformou r.1922 byla Skalka prodána již nešlechtickým majitelům. Jejich potomci r.1999 prodali zámek s hospodářským areálem obchodní firmě AZ Satelit, která zde provozuje firmu a vše postupně citlivě opravuje. Zámek je nepřístupný - kapli firma Obci Podbřezí propůjčuje k církevním i výstavním akcím (i s přístupem parkovou cestou).

Obec Podbřezí  od svého vzniku r.1848 do konce tisíciletí

Podbřezí má díky tehdejšímu rychtáři kroniku vedenou od r. 1825, ale vlastní Správní obec Podbřezí byla založena se zrušením poddanství r.1848 (s rozlohou území skaleckého statku tj. 500 ha). Pro po staletí trpící venkovské obyvatelstvo znamenalo zrušení roboty velikou úlevu, osobní volnost a čas na vlastní pozemky, a tím i větší výnosy. Radostný pocit ze života bez robotního břemene (a r.1864 postavené nové školy) zkalil válečný rok 1866.  Přes Podbřezí pochodovala k hranicím nesčetná vojska. Šli tudy osmnáctý den i pluky stahované z Itálie (šel s nimi i zdejší rodák z čp.11). Po svém vítězství obsadili Prušáci  kanóny Podbřezí (velitelství měli na zámku). Roku 1874 byla rozšířena zdejší škola o druhou třídu a r.1884 byla zřízena třetí třída. Bohužel r.1880 postihla Podbřezí veliká povodeň (o metr více vody než r.1998). Dle soupisu měla  r.1890 Obec Podbřezí 557 obyvatel v 90 domech. Roku 1897 byla proti zámku postavena zcela nová trojtřídní škola.

Změny r.1848 přinesly úlevu židovskému obyvatelstvu, které začalo Podbřezí opouštět. Pro úbytek dětí byla r.1863 uzavřena zdejší židovská škola a pro veliký úbytek dospělých byla r.1888 zcela uzavřena i synagoga (odkoupena Obcí Podbřezí). Přelom století přinesl konec Židovské obce Skalka - několik posledních příslušníků bylo převedeno do dobrušské obce.

S novým stoletím si podbřezští postavili u školy nový most včetně silnice do Dobrého. Toho času vykonal na Skalce (i v  Podbřezí) několik studijních návštěv Alois Jirásek. Po vydání románu Temno nastal velký turistický zájem o zámek, židovský hřbitov a o další popisované pamětihodnosti. Celkový poklidný život narušila světová válka, která povolala muže a starost o hospodářství ponechala na ženách, dětech a výměnkářích. Po čtyřech letech utrpení válka sice skončila, ale zpět do Podbřezí nevrátila 13 mužů a do Lhoty-Netřeby 24 mužů. Nová republika přinesla mnoho nadějí a radosti i do poklidného Podorlicka (včetně průjezdu prezidenta T.G. Masaryka).

Přinesla i radost v rodině obchodníka Kornfelda při narození druhého chlapce Zdeňka (posledního židovského příslušníka narozeného v Podbřezí). Roku 1924 se konal poslední pohřeb na zdejší židovský hřbitov (vdovy šámese Kische). Téhož roku se odstěhovala do Dobrušky rodina obchodníka Kornfelda – jejich odchodem zcela zanikla zdejší židovská komunita.

Při sčítání r.1921 měla Obec Podbřezí v 86 domech 435 obyvatel (z toho 6 izraelitů). Na počest Mistrových sedmdesátin udělilo vedení obce Aloisu Jiráskovi čestné občanství. Téhož roku (1922) se stala louka pod skaleckým zámkem svědkem velkolepého setkání zemědělského lidu Podorličí s 20tisícovou účastí. Roku 1927 bylo Podbřezí elektrifikováno. A opět vcelku poklidně plynoucí léta přerušila válka, po které nastal odliv zdejších obyvatel. Z Podbřezí odešlo osídlit pohraničí  78 a ze Lhoty Netřeby 38 obyvatel. Násilná kolektivizace přinesla změnu v životě vesnice (z chlévů a stodol byly postaveny byty a garáže), přinesla však i nesvobodu podnikání a konzumní myšlení. Roku 1960 došlo ke sloučení podbřezské obce se lhoteckou (s oběma Netřebami) v Obec  Podbřezí.

Obec Podbřezí na přelomu tisíciletí a v současnosti

Rok 1989 navrátil vše do soukromých rukou. Na území obce vzniklo několik větších firem i drobných řemeslných provozoven a zemědělských farem. Poslední desetiletí probíhalo v stálých změnách - nezapomínalo se však ani na kulturní akce. Při příležitosti 100letého výročí postavení nové školy byl r. 1997 uspořádán zdařilý sjezd rodáků. Bohužel, ani ne po roce přišla pohroma v podobě více jak stoleté vody, která zanechala za sebou velké škody. Dokázala však stmelit zastupitelstvo obce, aktivní firmy a občany k opravě splavu, židovského hřbitova, mostu, chodníků, kanalizace, školy i školního hřiště s dětským koutkem, sportovního areálu, srovnání terénu poplavených luk, demolice zničeného domku v zátoce Zlatého potoka a úpravy prostranství před školou (včetně umístění informační tabule s turistickou mapou Podorlicka). Dalšími stavebními aktivitami vedení obce a fy AZ Satelit zkrásněl zámek Skalka i ves Podbřezí - včetně Lhoty a příslušných osad. Proti Obecnímu úřadu byl postaven tzv. povodňový domek s  třemi garsonkami. Poplavený a léta neudržovaný prostor za novým domkem byl parkově upraven včetně přemístění Pomníku padlých (na tomto prostoru bývala vinopalna, židovská mikve, mandl, bělidlo, selská chalupa a tzv. malý plón, tj. louka na sušení plátna před mandlováním).         

První rok třetího tisíciletí uvítala obec sjezdem rodáků, svěcením znaku, praporu a soch. Uvítala jej i dalšími stavebními aktivitami včetně r.2003 zkolaudovaných tří bytovek po sedmi bytech a v r. 2006 výstavbou vodovodu do Lhoty. Počet obyvatel v obci k 31.7.2006 je 482. Obydlených domů je 133, rekreačních  67 tj. celkem 200. Obecní úřad je zastoupen sedmi zastupiteli. Pod jeho správu mimo jiné spadá základní škola moderně vybavená pro vyučování dětí 1.-5. ročníku, se sportovním areálem, hostinec, budova obecního úřadu (s poštou, knihovnou a hasičskou zbrojnicí) a obecní budova ve Lhotě (se spolkovou místností, obecním bytem a hasičskou zbrojnicí).

- služby jsou zastoupeny poštou otevřenou pondělí až pátek dopoledne od 8 do 9.30 hod., odpoledne od 14 do 15.30 hod.

- podbřezskou soukromou prodejnou potravin s prodejní dobou: pondělí až pátek  6.45 - 11.00 hod. a 14.30 – 17.00 hod. V sobotu je otevřeno od 7.00 do 11.00 hod.,

- hostincem Skalka s provozní dobou přes léto v pondělí až pátek od 11 do 22.00 hod. V sobotu: 11.00 - 23.00 hod. Možnost objednání akcí v sále i ve vinárně.

- dále jsou zde služby zastoupeny výkupem kožek, čištěním koberců. Řemesla jsou zastoupena truhlářskými, malířskými, natěračskými, zednickými a tesařskými pracemi.

Spolkovou činnost v obci vykonává sbor dobrovolných hasičů s hlavními kulturními akcemi - ples, diskotéka, koncert Opočenky a posvícenský průvod. Dále to je se všestrannými aktivitami svaz žen i aktivní sportovci, turisté a myslivci.

Památníky v Obci Podbřezí

- Cennou památkou je židovský hřbitov s 92 náhrobky (nejstarší z r.1725). Karel Krpata: „…není na českém venkově ži-dovského hřbitova, který by směl se skaleckým soutěžit v malebnosti a přitažlivosti polohy. Čtyři tóny vyjímečné působivosti se tu slily v strhující akord přírodní krásy – snivé lesní údolí, jará horská bystřina, ryčně rozhlaholený splav a v sebe stulené, roztodivně vrávorající kameny s hebrejskými nápisy…“).

- Zděný sál synagogy (používaný do roku 1888) je klasicistní stavba s korunní římsou a střechou ukončenou v čele valbou. Postaven r.1820 na místě ubouraného dřevěného sálu synagogy (čp.55) se školou (čp.56). Oba objekty (proti lipové aleji) jsou již přestavěny (obvodové zdi sálu jsou zachovány).   

Významní občané a rodáci

Není možné zde uvést všechny, kteří svojí celoživotní poctivou prací přispívali po dlouhá staletí k tomu, aby se naše obec rozrostla do krásy,  s jakou vstoupila do třetího tisíciletí.

Obec Podbřezí v literatuře

- O zámku Skalka, komtese Polyxeně, Jindřichu ze Ptení jako skaleckém regentu a Antonínu Mladotovi ze Solopysk jako účastníku korunovace,  píše v románu Temno Alois Jirásek.

- Život židovské i křesťanské komunity v Podbřezí a na Skalce v r.1866 popisuje K. Krpata v románu Tři dny tammuz.

- Podrobný popis historie zdejšího regionu a jeho osídlení od prvopočátku,  historie tvrze, zámku i statku Skalka a posloupnosti jejich majitelů či historie Obce Podbřezí je zcela nově zpracován zdejším rodákem Karlem Petrem ze Studánky v materiálech (včetně videosnímků) s ústředním názvem Vyprávění o zašlých časech rodného kraje.

Doufáme, že Vás tento stručný informativní letáček zlákal k  návštěvě naší krásné Obce Podbřezí a prohlídce jejich památek i překrásné přírody zdejší podorlické krajiny. K doplnění načerpaných dojmů si můžete na Obecním úřadě zakoupit  výše zmíněné regionální publikace a pohlednice. Pohlednice lze zakoupit i v místním hostinci Skalka a ve lhoteckém konzumu u Paštů. Na občerstvení jste zváni do příjemného prostředí hostince Skalka se vzornou obsluhou.